sobota 23. září 2017

Nikdy to nevzdávej

Před nedávnem jsem narazila na film s názvem Rande naslepo, který vyprávěl o slepém chlapci, který se rozhodl bojovat s nepřízní osudu a jít si za svým cílem. Film potěšil sympatickými herci, vtipnými momenty, ale i emotivními okamžiky. Byl natočen svižně a poutavě a kopíroval cestu mladého muže, který se snažil najít nejen práci, ale především lásku. Filmové zpracování se mi líbilo a o to víc mě zaujala knižní předloha.

Jaké pro mě bylo překvapení, když jsem zjistila, že kniha a film jsou dva naprosto rozdílné příběhy. Jak jsem si oblíbila filmového hrdinu, kterému jsem držela palce a obdivovala ho, tak mi ten opravdový knižní něčím nesedl. Filmaři opravdu vycucli to nejlepší z knihy a okořenili vše románkem, který mi v knize velmi scházel.

středa 20. září 2017

Knižní přírůstky - prázdniny 2017

O prázdninách jsem si dojela do Českých Budějovic do Levných knih, opět na mě zaútočila celá řada titulů a já přehrabovala a vybírala, které knihy určitě musím vzít a které si vezmu jindy.


Nakonec jsem si odvezla tyhle tři krásky a s těžkým srdcem jsem tam nejméně dalších pět nechala. :D



Na začátku července se ke mně konečně dostal Dvůr mlhy a hněvu, jak já se na něj těšila. Doručení neproběhlo bez potíží - a jelikož mi paní z PPL nezvedala telefon a neřekla mi, kde si mám knihu vyzvednout, dostala se zpátky k odesílateli, naštěstí jsem se s ní na druhý pokus shledala. :D
Příběh prvotřídní, ještě lepší než první díl - naprostá spokojenost a neskutečně se těším na pokračování. ;-)




Falešný polibek nesměl na mém wishlistu chybět. Tahle povedená fantasy si hrála ze čtenářem a dlouho neprozradila, kdo je zrádný vrah a kdo naopak princ.



Pak přišla na řadu Temná hmota, kterou nejeden blogger chválí.



Od Metafory mi dorazila novinka Slyším tě všude. Tenhle příběh mě velmi mile překvapil.



A nakonec jsem si musela přečíst závěrečný díl série Selekce.


Jaké knihy přibyly přes prázdniny Vám? ;-) 


pátek 15. září 2017

Ti, kteří nás znají nejlépe, nám mohou nejvíce ublížit.

Na knihu Se záští jsem se vážně těšila a to z prostého důvodu -  prý si ho oblíbí fanoušci Ostrova lhářů. A já si tenhle příběh zamilovala, šlo o pozoruhodnou knihu s nečekaným koncem. Novinka  Se záští sice nemá s touto předlohou téměř nic společného, ale je zajímavě zpracovaná.

„Jak poznám, co je pravda a co si představuji?“ „Částečně díky tomu, že znáš samu sebe. Zapadá tenhle dílek do všeho, co víš o tom, jak se chováš nebo reaguješ v různých situacích?“

úterý 12. září 2017

Snaž si vzpomenout

Jak už jste si mohli moji milý čtenáři všimnout, tak já se většinou zaměřuji na fantasy a young adult literaturu, ale čas od času mě zaujme nějaký ten jiný žánr jako tomu bylo v případě knihy Snaž se nedýchat, na kterou mě upozornila nejen anotace v edičním listu nakladatelství Omega, ale i kamarádka (která byla přesvědčená, že to bude pecka) – nebyla daleko od pravdy.

Strach se stal spodní vodou, která neustále hrozila, že mu podrazí nohy. Takový sekundární tep, který slyšel jen on sám, tep, který mohl být tak tichý, až téměř neznatelný, nebo tak hlasitý, že přehlušoval všechno ostatní. Ale byl tam vždycky.

neděle 10. září 2017

Přečtené knihy - červenec 2017

Za měsíc červenec se mi povedlo přečíst 6 knih. :)

Temná hmotaDvůr mlhy a hněvuPodsvětí - ArtefaktPlíseňSplynutíOheň

Temná hmota: 3,5/5
Dvůr mlhy a hněvu: 5/5
Podsvětí: 2,5/5
Plíseň: 4/5
Splynutí: 3,5/5
Oheň: 3/5


Nejlepší kniha: Dvůr mlhy a hněvu
Já tuhle sérii prostě miluju. Autorka je prostě skvělá, opět úžasný příběh propojený s milostnou linkou a akcí. Na hlavní hrdinku opět čeká nejedna zkouška a souboj. Kniha je poměrně objemná, ale já osobně jsem si přála více stránek. Dvůr mě vtáhl do děje a nemohla jsem přestat číst. Těším se na další díl. 




Nejhorší kniha: Podsvětí
Další kniha od české autorky, kterou jsem se rozhodla vyzkoušet - bohužel děj mě moc nezaujal. Víc se mi od Hlaváčkové líbila série Dračí kameny, v Podsvětí na můj vkus bylo moc málo tajemna. 


Zbytek nejmenovaných knih mě vesměs zklamal. Na pokračování Ódinova dítěte jsem se hodně těšila, ale v Plísni mi nesedlo zapojení lidského světa do příběhu, zdálo se mi, že z něj trochu vyprchalo kouzlo. Kniha to ovšem není špatná, hodnotím jí kladně, ale čekala jsem něco trochu jiného. U trilogie Čistýmě průběh příběhu  nadzvedával ze židle a samotný konec mě šokoval. Nelogičtější zakončení knihy jsem snad nikdy nečetla.

Jaké knihy jste o prázdninách přečetli vy?



pondělí 4. září 2017

Papírová princezna


Papírová princezna je takovou moderní verzí dobře známé Popelky. V tomto případě nesnesitelné nevlastní sestry nahradili neodolatelní, fascinující a zároveň pyšní Royalové, kteří hodlají Ella pobyt co nejvíc znepříjemnit a daří se jim to skvěle.

„Myslíš si, že existuje muž, který by ti neublížil? To muži dělají Ello. Ubližují.“ Popadne mě za zápěstí. „Měla bys odtud odejít. Tihle Royalové tě zničí.“

čtvrtek 31. srpna 2017

Co mě zaujalo - září 2017

Po letních prázdninách, kdy alespoň u mě byl relativní klid, co se týká vydávání zajímavých titulů, přišlo září a já nevím, co si přát dřív. Čeká nás pořádná nálož zajímavých příběhů a mě vážně zajímá, jak to stihnu přečíst. :D

Nutně potřebuji!!!!!
Plamen v temnotěOdvetaŠest vran

První tři knihy jsou pro mě jasné volby. Jiskra v plamenech je jednou z mých nejoblíbenějších sérií, to platí i pro Univerzitu. Oba příběhy jsou neskutečně napínavé a čtivé. :) A pak tu máme Šest vran od autorky, která napsala moji oblíbenou Grišu, takže není, co řešit. :D Tyhle tři krásky musím mít!

Hodně se těším!
Píseň zimyJiný světLáska mezi řádky

Před rokem jsem měla tu čest číst Lásku mezi písmenky a zamilovala jsem si tenhle milý, pohádkový příběh, teď vychází první díl, sice budu příběh číst trochu na překážku, ale to nevadí. Píseň zimy mě zaujala především svou nádhernou obálkou, Jiný svět naopak svou anotací.


Tohle nevypadá špatně!
DivotvůrceKrverůžKřišťálové království
Krverůž plánuji přečíst nejen kvůli anotaci, ale knihu bych si s sebou ráda vzala na Humbook. :) Křištálové království by mělo být posledním dílem série Kroniky Kaninu, ale nejdřív si ještě musím pořídit druhý díl.


Co v září láká Vás? :)

pátek 25. srpna 2017

Žili šťastně až navěky

Koruna je pohádkový příběh z pera oblíbené autorky Kiery Casssové, který je zároveň úplně posledním dílem celé série a uzavřel nám tak osud nejen mladé princezny Eadlyn. Nakladatelství Cooboo naštěstí opět použilo originální, snovou obálku; tato série je již proslulá svým krásným designem, který zaujme nejednoho čtenáře.

„Říkám ti Eady, války, smlouvy, dokonce i státy přijdou a zase pominou. Ale tvůj život je jen tvůj, je jedinečný a posvátný a měla bys ho prožít s někým, s kým ti každá požehnaná vteřina přesně taková připadá.“

Jako tomu bylo i u Dcery, tak i zde je celý příběh vyprávěn z pohledu hlavní hrdinky Eadlyn, která je uprostřed Selekce a má plné ruce práce s tím, aby mezi loterií vybranými chlapci našla spřízněnou duši. Navíc její milovaná matka měla infarkt, otec se nehne od jejího lůžka, a tak je na Eadlyn, aby se stala regentkou země. V Illei jsou i nadále rozbroje mezi bývalými kastami, lidé si stále nezvykli na nové společenské uspořádání a Eadlyn se snaží skloubit vládu s výběrem manžela. Čeká ji trnitá cesta ke štěstí, ale princezna se jen tak nevzdává.

středa 23. srpna 2017

Přečtené knihy - červen 2017

Pomalu a jistě napravuji resty. :D Dostáváme se k červnu, kde jsem přečetla pouze 4 knihy. Je to bída, ale učila jsem se na zkoušky a do toho mi začala brigáda, takže lépe to opravdu nešlo. ;-)

NahlíženíStačí jen chtítCísařovy čepelePaní půlnoci

Nahlížení: 3,5/5
Stačí jen chtít: 4/5
Císařovy čepele: 5/5
Paní půlnoci: 4/5

Nejlepší kniha: Císařovy čepele a to bez debat. Kniha se zařadila mezi mé úplně nejoblíbenější příběhy. Děj je dramatický, nabitý akcí a navíc poutavý. Brian Steveley je rozený vypravěč, momentálně čtu druhý díl a celou sérii si nemůžu vynachválit. Mohu jen doporučit. Konečně nějaká pořádná fantasy kniha. :)


Nejhorší kniha: Nakonec zvolím Nahlížení od české autorky. Čtení to vůbec nebylo špatné. Dialogy pobavila, hrdinka mi byla sympatická, ale mezi ostatními knihami byla nejslabší. Ale je to opravdu milý, pohádkový příběh, akorát určený mladším čtenářům.



sobota 19. srpna 2017

Přečtené knihy - květen 2017

Za měsíc květen se mi podařilo přečíst 9 knih.

CaravalPanicovéMalé černé a devět ženDcera čarodějnice

zdrojVí o toběBez srdceTíha vesmíruMetoda 15/33

Caraval: 5/5
Panicové: 3/5
Malé černé a devět žen: 4,5/5 - jsou čtivým románem pro ženy, který je romanticky laděný. Humorný, oddechový příběh o tom, co dokážou způsobit jedny malé černé šaty, které se přes noc staly hitem sezóny.
Nové Pompeje: 4/5
Ví o tobě: 4/5
Bez srdce: 3/5
Tíha vesmíru: 3,5/5
Metoda 15/33: 2,5

Nejčtenější nakladatelství: Omega

Nelepší kniha měsíce: Caraval - tajemný a napínavý fantasy příběh.  
Při čtení knihy jsem si ze začátku připadala jako Alenka v říši divů. Na každé stránce se událo něco překvapivého a nečekaného.  Nejprve se Caraval tvářil jako milý, přitažlivý a pohádkový svět. Člověk se nechal snadno okouzlit a uvěřil, že vše je možné a přání se mohou splnit. Později se příběh výrazně mění – potemní a zvážní. To je na Caravalu to nejlepší, nevíte, co se stane na další straně. 

Nejhorší kniha měsíce: Bez debat Metoda 15/33, příběh mi nesedl a byl těžko uvěřitelný. Hlavní hrdinka je totiž plná nenávisti, pohrdání, je rafinovaná a především pomstychtivá.  Dokáže vypínat své emoce, proto s klidem snáší napjaté situace V případě tohohle únosu by se měl mít napozoru spíše únosce, protože netuší s kým má tu čest.

Největší překvapení: Dcera čarodějnice - jde o výjimečný pohádkově melancholický příběh, který mě okouzlil i dojal. Autorka spojila fantasy a historický román a vzniklo něco neskutečně poutavého. Příběh o opravdové čarodějnici s dobrými úmysly, která nemůže najít klid ani bezpečný domov.

Největší zklamání: Bez srdce a Panicové - u obou knih jsem měla stejný problém. Na známé autorky těchto děl jsem slýchala samou chválu, proto jsem měla opravdu velká očekávání, které se bohužel nenaplnila. Panicové jsou navíc opravdu krátká novela, kterou bych nevydávala samostatně, ale dohromady ještě s nějakým příběhem, protože tahle jednohubka je přečtená raz dva.

pátek 18. srpna 2017

Slyším tě všude

Slyším tě všude je prvním románem, který jsem od Willisové četla a jsem přesvědčená, že nebudeme posledním. Chvála, kterou fanoušci pějí na tuhle americkou autorku, je zasloužená. Slyším tě všude i se svými 500 stránkami a poměrně malým fondem písma, mě celou dobu udržovalo v napětí. Příběh je neuvěřitelně čtivý, chytlavý a navíc vtipný.

Hlavní hrdinkou je Briddey Flanniganová, která se musí potýkat s nesnesitelnou rodinou, která je strašně ochranitelská a strká nos do soukromých záležitostí všech členů rodiny. Navíc v zaměstnání to hrdinka nemá o nic lepší, na denním pořádku je šuškanda a nic se zde neutají. Briddey je bombardována ze všech stran a i když se snaží uchovat si alespoň zdání soukromí, tak se jí to moc nedaří. Naštěstí má krásného a bohatého snoubence, s kterým se rozhodli učinit velký krok. Společně půjdou na EED*, aby jejich vztah ještě více vzkvétal. Briddey má svoji hlavu a chce tento zákrok podstoupit i přes nesouhlas rodiny i kolegy, který ji neustále odrazuje a právem - něco se totiž pěkně zvrtne a bude to JÍZDA.

*Tajemné EED je vlastně docela jednoduchý chirurgický zákrok, který umožní lepší komunikaci mezi dvěma partnery, zvyšuje schopnost se citově propojit. V příběhu je to podáváno jako něco žádaného, všechny známé osobnosti, už ho podstoupilia nemohou si ho vynachválit. Přes vzájemné partnerské pouto, ten druhý cítí city toho druhého. Jsou na sebe napojeni a lásku si mohou posílat na míle daleko.

„Má štědré srdce? Tak byste se měly ptát,“ mudrovala teta Oona. „Bude ochotný za mě riskovat život, skočí pro mě do ohně? A budu já ochotná udělat to pro něj?“

Přiznám se, že jsem ke knize přistupovala skepticky, nevěřila jsem autorce, že dokáže udržet moji pozornost, až dokonce. Nepomohly tomu ani první kapitoly, v kterých jsem tápala, co se děje. Ze všech stran na mě útočilo slovo EED a já nevěděla, co si pod tím mám představit, naštěstí autorka vše v průběhu skvěle vysvětlila. Další menší problém jsem měla s ženskými postavami, které mi přišly neuvěřitelně nesympatické a jejich chování nelogické až přehnané. Na druhou stranu podivín Schwartz, který se vyhýbal lidem a zůstával zavřený v suterénu, si mě získal během chvilky – nejen svým výjimečným mozkem, potrhlým chování a dobrým srdcem.

„Nebudeš po mně chtít, abych mu ten vzkaz doručila dolů, že ne? V suterénu mrzne a nikdo tam kromě Schwartze není. Mám z něho děs, jak se tam plíží a s nikým nepromluví. Jako ten hrbáč z filmu Zvoník od Matky Boží, který žije v podzemní kobce.

zdroj


Autorka vystavěla děj na vtipných dialozích, které osvěží příběh. Zaměřila se na vývoj nových technologií a mezilidské komunikace. Slyším tě všude je science fiction, které má co nabídnout. Je psané er-formou a na začátku každé kapitoly nechybí zajímavý citát (z různých knižních příběhu), který naznačí, o čem následujících několik řádků bude.

„EED není žádná plastická operace.“
„Tak proč ji každý v Hollywoodu už absolvoval? Nebo můžeš dostat druhotnou infekci, stafylokoka nebo masožravou bakterii. Nemocnice je hrozné místo – podložní mísy, bažanty, katetry, vzadu rozstřižené košile. Já se špitálům vyhýbám jako čert kříži a ty bys měla taky.

 Já si čtení nakonec opravdu užila, především tu část, kdy se všechno vymklo hrdince z rukou a nečekaně našla oporu v osobě, u které by to nikdy nečekala. Samotná romantická linka byla taktéž příjemná a především nenucená.

Slyším tě všude se odehrává v době, která je plná nejrůznějších vymožeností v oblasti komunikace. Stále se vyvíjejí nové a nové vylepšováky, které zase o kousek přiblíží spojení mezi lidmi. Autorka zároveň ukazuje i na odvrácenou stranu technologií. Vše má své pro a proti. A lidé pomalu ztrácí vliv nad svým soukromím. I v dnešní době lidé sdílí téměř vše, prozradí o sobě mnoho informací, kterých lze i zneužít. Místo, abychom si popovídali z očí do očí, radši využijeme chat. Kniha slouží jako zamyšlení, jak velký vliv na nás mají moderní technologické vynálezy.

Connie Willisová je oblíbenou americkou autorkou žánru sci-fi. Za svou dlouhou spisovatelskou dráhu získala celou řadu ocenění – sedm cen Nebula, jedenáct cen Hugo a dokonce se stala velmistryní SFWA. Řada románů téhle bývalé učitelky vyšla i v České republice, čtenáři mohou znát román Kniha posledního dne, I když půjdu roklí šeré smrti nebo Vnitřní záležitosti. Momentálně žije Wilisová v Coloradu se svou dcerou, manželem a domácími mazlíčky.

Ukázka:
„Přesně tak. Možná by sis nemohla vybírat, koho chceš slyšet. Možná bys neuslyšela svou sestru. Možná bys stejně tak dobře uslyšela - “
„Já vím, Nějakého únosce nebo někoho, kdo nenávidí McDonalda.“
„Nebo někoho z těch šílenců, které slyší schizofrenici, takové ty, kdo tě navádějí, abys zabíjela. A asi by sis ani nemohla vybírat, co chceš slyšet. Možná bys o lidech zjistila věci, které nechceš vědět. Nebo to, co si ti lidé o tobě opravdu myslí. Vzpomínáš, jak jsi někdy ještě na základce šla na záchod a náhodou ze své kóje zaslechla, jak o tobě tvá nejlepší kamarádka říká něco ošklivého? Takhle by to vypadalo, kdybys měla telepatické schopnosti. Byla bys nucena poslouchat lidi, které bys nechtěla slyšet - “

Hodnocení: 4,5/5

Za recenzní výtisk moc děkuji nakladatelství Metafora!

pátek 11. srpna 2017

Blogerská soutěž o knihovnu

Stejně jako mnoho dalších blogerů i mě oslovila paní Fialová z firmy Biano.cz (zabývající se prodejem nábytku a dekorací), abych se zúčastnila letní soutěže, na které se podílí i skvělý Martinus.cz. Zadání bylo jasné – vytvořit čtecí koutek podle mých představ. S chutí jsem se do toho pustila, protože jsem věděla, do čeho jdu a plnit takový krásný úkol je pro mě zábava. :)


Výsledek obrázku pro biano
zdroj


Jelikož stále nemám svoji vysněnou knihovnu, tak bych byla proti sobě, abych nezkusila štěstí. A třeba se mi konečně podaří vyhrát. Doma už mi skříně přetékají pod tíhou knih, které neustále přibývají. Dávám je už všude tam, kde je místo, a kde se najde volná skulinka. O to víc bych chtěla nějakou pořádnou, masivní a především prostornou knihovnu, kde bych mohla své poklady vystavovat a ne schovávat. ;-)

 A jak bych si svou vysněnou knihovnu představovala?  
Když zavřu oči, tak mám určitou představu pokoje, ve kterém bych chtěla skladovat knihy a kde bych relaxovala při čtení. V mém budoucím bytě nebo domě bych čtecímu koutku ráda věnovala celý jeden velký pokoj. Nesměla by zde chybět nějaká knihomolská tapeta (nejlépe z motivem knihy), vysoká lampa, která by stála vedle pohodlného křesla a zbytek prostoru by zabírala obrovská knihovna a v ní nejen knihy, ale různé knihomolské nezbytnosti, které by dozdobily celý pokoj. Určitě bych uvítala i nějaký ten obraz, svíčky a samozřejmě květiny.

Nad výběrem samotné knihovny jsem samozřejmě strávila nejvíce času, protože existuje nepřeberné množství druhů, tvarů, barev a materiálů. Každý si přijde na své a prostě nešlo vybrat jen jednu. Takže jsem vytvořila takovou koláž.





I když se mi líbí takové ty menší knihovničky a skříňky, tak pro mě jako zapáleného knihomola, který vlastní opravdu slušnou řádku knížek, jejichž počet se každý měsíc navyšuje, by to nebylo efektivní a musela bych jich mít hned několik. Přesto vypadají skvěle a dají se uvnitř skladovat nejen knihy, ale i jiné potřebné předměty, což je super. Jsou opravdovou ozdobou interiéru.

Křeslo je v knižním koutku také nesmírně důležité, protože pohodlné místo na čtení je k nezaplacení. Na stránkách Biano.cz jsem objevila mnoho zajímavých kousků, s některými z nich se chci podělit. Mě osobně zaujalo hned několik typů. Odmala ráda relaxuji v závěsné síti, takže závěsné křeslo bych brala hned. :D Lákaly by mě i křesla s podnožkou nebo ty houpací.



Člověk by řekl, že když už má vybranou knihovnu, tak křeslo už nebude nejmenší problém, ale opak je pravdou. Z té neskutečné škály druhou, vybrat jedno byl nadlidský úkol. Přemýšlela jsem, zda dát přednost designu nebo pohodlí. A co jsem si nakonec vybrala?

Trvalo mi poměrně dlouho, než jsem zkombinovala různé kousky a byla spokojená s výsledkem. Ale nakonec se vše podařilo a já jsem nadšená, na tenhle čtecí koutek bych si opravdu rychle zvykla. :)



Rozhodnutí o tom, zda se zúčastním nebo ne, bylo opravdu lehké. Za prvé prohlížet si knihovny mě asi nikdy neomrzí, za druhé ceny jsou více než lákavé a za třetí bych si mohla vyčítat, že jsem nezkusila štěstí, co kdybych náhodou opravdu vyhrála   - vysněnou knihovnu a křeslo na čtení v celkové hodnotě až 50 000 tisíc korun. Takže jsem se do toho pustila a přiznám se, že jsem strávila u sepisování článku a vybírání nábytku poměrně hodně času, tak snad jsem alespoň inspirovala někoho dalšího. J


A na závěr nesmí chybět nějaké ty tipy na knihy. Rozhodla jsem, že vyberu tři nejlepší příběhy, které jsem letos četla. V tomhle seznamu nemůže chybět Dvůr mlhy a hněvu, Císařovy čepele a Krvavé ostří.

 (zdroj)

Všechny knihy jsou napínavé, zasáhnou srdce a zaujmou natolik, že pro vás bude těžké je na chvíli odložit.  

Na stránkách Martinus.cz jsem ještě objevila zajímavé knihy, které mají teprve vyjít, ale já osobně se na ně už neuvěřitelně těším. :)  U všech těchto případů jde o pokračování úžasných sérií, které mohu vřele doporučit. Další příběhy najdete na mém wishlistu.
 Jak se Vám líbí moje vysněná knihovna? A jakou by jste chtěli naopak vy?